Káí Kicabli est un espace d'archive numérique retraçant les interconnexions familiales, culturelles et linguistiques du peuple Vútè du Cameroun et sa diaspora. Cette initiative est mise en place dans un but de recherche, d'archive et d'éducation conçu par et pour le peuple vútè aussi connu sous le nom de wute ou Babouté.
Cet espace est ouvert à toute personne, association, organisme qui souhaite collaborer afin d’en faire une véritable « bibliothèque numérique ».


Pour écrire, modifier et participer à la construction de cet espace il vous suffit de créer un compte ou nous contacter au mail vitib@proton.me. Nous privilégions des collaborations et des participations de personnes vútès, mais sommes ouvert·es à toutes personnes détentrices d'un savoir allant dans le sens de cette recherche.


Le projet Káí Kicabli, géré par l’association ii-média est une initiative culturelle camerounaise. L’objectif de ce regroupement est d’archiver numériquement des savoirs culturels, linguistiques et historiques liés à l’histoire « vuté » du Cameroun, d’Afrique et sa diaposra. Motivée par des valeurs décoloniales, cette initiative tente de s’autonomiser à travers la création de ce wiki. Cet exemple pourra s’étendre à d’autres ethnies camerounaises et ses diasporas.


Káí Kicabli est un projet porté par le groupe “íígraph. La première mission a été réalisé par l'équipe Túúŋ Taàm :


  • Yakoura Valentin, Linguiste
  • Tanga Louk Benjamin, Enseignant, Chercheur en Télécommunications
  • Ngouté Ndjiki, Anthropologue
  • Hervé Mbakong, Agent de liaison
  • Georges Mbaah, Graphiste, Maquettiste-Infographiste, UX designer, vidéaste
  • Mbaah Laurent Simba, Graphiste, curateur, directeur artistique et artiste
  • SM Félix Melem, Chef du village Sengbé ( Yoko, Cameroun )


Ce projet se poursuit par les efforts des Membres du groupe ii-graph


  • Tanga Louk Benjamin, Enseignant, Chercheur en Télécommunications ( ii-graph )
  • Georges Mbaah, Graphiste, Maquettiste-Infographiste, UX designer, vidéaste ( ii-graph )
  • Mana Sadou Joiquime dit Kim Sadou : Artiste, chercheuse et Ambassadrice du projet ( ii-graph )
  • SM Félix Melem, Chef du village Sengbé ( Yoko, Cameroun )
  • Mbaah Laurent Simba, Graphiste, curateur, directeur artistique et artiste ( Partenaire )


Webdesign et coding : Mbaah Laurent Simba

Index

Nombre de pages : 342


Màtíyò 11

  • Religion

Modifié le 09 December 2025 - 14:15

Jâŋ tómsoó nɨ̀fuùb noò yɨ́ Yésùù

(Góòmɓwê Lk 7.18-35)

(1) Ɓwâ Yésù ya nacáŋhȩ nɨ̀fuùb no cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè sóóŋ kíì, ŋgə́ ɨ́ éíkî nɨ́ ɓè; ŋgə́ ɨ́ gì nɨ́ tɔ̀ɔ̀ɓéèsénɨ àm Mèèín kwɨ́ì ɗɔ̀ɔ́b kɨ́ no kwe no.
(2) Jâŋ nò kɔhɨ kùb kɔ ə́mní yaá dúú nìrì, á ŋgə́ ók sà̧à̧ Krístùù. Kí á ŋgə́ tómso nùb kù tɨŋtɨ̀ŋ nɨ̀fuùb noò no, (3) ŋgáb gɨ̀ fɔ́nɨ Yésù ɨnè: «Wu ɨ́ du nò nɨ́m ɗəŋhȩ yi du gònɨ rɨ kèè, nɨ́m móŋndóŋ nò ji?» (4) Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgáb ɨnè : «Gɨnáam tànànɨ Jâŋ nɨ́m nyí óklé ɓe kɨ́ nyí pə́ré. (5) Ɓùɓú̧ù̧b á pə́cùnɨ, nùb gurub ɗə́mne á gɨ̀cùnɨ gùr ɗɨ́ɗɨ̧́. Njɨ̀njə́ə̀b, njɨ̀ɨ̀b ɓoò sɨttɨ́, mgbòŋtóob á ókcùnɨ. Nɨ̀kwííb á sə̀ə̀mcùnɨ, nùb tiri á cè óknɨ Kìn Nyɔ̧ɔ̧́. 6Mɨ̀tù ɓa dùnɨ ɓe nò ə́ə́m nóò du gùwá ɓe ɨ́r moò rɨ á ! »
(7) Ɓwâ nɨ̀fuùb Jáàŋ yi gɨré, á Yésù yi yaré nyìnnànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b àm Jáàŋ sóò, ŋgə́ a tace: «Ní á nyí yi gɨ pénɨ ŋgwàì ndɨ̀ŋnì ? Nyí yi gɨ pénɨ kɨ̀càì cɨ́cɔ̧̂ du jɨ̀ɨ̀niì á à ? Ɗàwá. (8) Nyí ma yi gɨce nɨ́ pénɨ ní ? Nyí yi gɨ pénɨ nò du ɓe júk nyɔ̧ɔ̧́ ceí á à ? Nùb duɓacéye bɨ́ lénɨ júúb nyɔ̧ɔ̧́ ceí á bɨ́ mvènnɨ́b jííbí hamnin. (9) Nyí ma yi gɨce nɨ́ pénɨ ní? Nyí yi gɨ pénɨ tɨ́kìn Mèèín kèè? I̧i̧, mɨ tànàɓà nyí, ŋgə́ ndóŋɓacéyetɨ́ nɨ́ tɨ́kìn Mèèín. (10) Ɓetí ɓe ɨ́r Jáàŋ á káàtà Mèèín du wáànɨ ɨnè ru : ‹Mèín taá, péye, mɨ tómsotɨ́ tɨ́kìn moò wo tíí, ŋgə́ gɨ̀ wu njáínkɨ́nànɨ jɨ̀r.› (11) Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mvókín nɨ̀vɨ́tɨ̀bì, nò jíri kù ɗóhe ɓe Jâŋ nò kɔhɨ kùb kɔ ə́mní ɗàá hò̧ sə̀myèwá. Ɨ́dù nɨ́m mwi̧ nò ti mɨ̀ténè Haam Mèèín noò ndóŋtɨ́ ŋgə́. (12) Yàrénɨ ɓwâ Jâŋ nò kɔhɨ kùb kɔ ə́mní há̧á̧ gònɨ féínnɨ ɗàrò, nùb kù á ɗúnɨ lèènɨ su ɓe Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín, nùb du ɓe nyòmeè á mánɨ gànɨ ŋgɔ̧́ɔ̧̀ kɨ́ a dù kɨ́ vúmè. (13) Tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín lâs, ɓe ɓíì Mòyíìs ya nyintɨ́ àm ŋgɔ̧́ɔ̧̀ kíì há̧á̧ ɨ́ gò féínnɨ ɓwâ Jáàŋ. (14) Ɓè nyí fɨ́tɨ mɨ ə́ə̀mnaniì, Èlî, tɨ́kìn Mèèín yi ɓa gònɨ kɨ́, Jâŋ á. (15) Nò du ɓe tó ók àmnì, óktɨ.
(16) «Mɨ áɓàyè nùb jíìb mwánnè hȩ na bɨ ? Ŋgáb á fɨ́tîn ɓe mucutɨ́b du du̧ú̧ laŋtaŋ kù no, nùb kù a yà kɨ́ŋsònànɨ kùb ɓoò ɨnè : (17) ‹Nɨ́m kunnatɨ́ nyí jíín, nyí ɨ́ mvû wànnɨ; nɨ́m soŋnatɨ́ nyí bɨ̀ìmèrè, nyí yéínwa!› (18) Nɨ́m ɗəəŋtɨ́ Jâŋ yi goó ɗɔ̀bín. Cɔŋ yoo, súm yoo, àm noò yi nɨ́ ɓe kí ɗànyàŋwá, kùb ɨ́ tà: ‹ŋgə́ á ɓe nɨ̀wàtɨ̀b só!› (19) Mwin Nɨ̀rì ɨ́ gò, ŋgə́ ɨ́ tàŋ nɨ́ cɔŋ, ŋgə́ ɨ́ mèì nɨ́ súm, kùb ɨ́ tà: ‹Pə́náhá mvə̀cɔɔ̀ŋ ndè, ɓe mbirú rè, ɓwàjìrí nùb ɓáhe làmpóò ɓe nùb ɓáŋhɨ́bí!› Ɨ́dù nɨ́ɨ́b nɨ̀vɨ́tɨ̀b du ndɨ̀ŋniì ɨ́ du túùmnɨ kɨ̀cáàb Mèèín á ɗɨ́ɗɨ̧́ ru.»

Kwɨ́ì nùb no kwe ya mvú ɓàndɨ̀nɨ sumí

(Góòmɓwê Lk 10.13-15)

(20) Kí á Yésù ya yetɨkom kwɨ́ì ŋgə́ ya ndɨŋvíi nɨ́ɨ́b sɨ̀sɨ̀rí no kwe ɓe àm nùb kwɨ́ì kɨ́ noò ya du sum ŋgábè ɓàndɨ̀wáá, ŋgə́ ɨ́ tà : (21) «Jábɨ́r á ɓe wu Kòràsə̧̂! Jábɨ́r á ɓe wu Bètsáyídà! Ɓetí nɨ́ɨ́b sɨ̀sɨ̀rí ya ndɨŋ yá nyínè rè, ya dùyè Tíìr ɓe Sìdôŋ á naa, nùb kwɨ́ì kɨ́ noò yè ya lə́réé júúb jɨ̀rí só kúríí, ɗà ŋgáb a sàtèè tu̧ ŋgwéé, túùmnɨ ɨnayâna vúm ɓandɨtɨ́ sum vúmè. (22) Àm kɨ́ á, mɨ tanaɓa nyí wááŋ: ye Mèín ɓa ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì, jábɨ́r kùb ɓa túùmnɨ nùb Tíìr ɓe nùb Sìdóòŋ ɓa dùnɨ cə̀k á, kɨ́ nyínè ɨ́ ɓa ndóòŋnɨ. (23) Wu ɗàrɨ́ cè, Kàpèrnàwûm, wu lə́mne wu ɓa wútɨ̀wúnɨ síí há̧á̧ ɓɨllin á à? Kùb ɓa wu nyísénɨ ɗàá há̧á̧ ko̧ó̧ á. Ɓetí nɨ́ɨ́b sɨ̀sɨ̀rí kùb ya ndɨŋ yá woò rè, ya du Sòdôm á naa, kwɨ́í kɨ́ yè á yè dùnɨ há̧á̧ ɗàrò. (24) Àm kɨ́ á, mɨ tànàɓà nyí wááŋ: ye Mèín ɓa ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì, jábɨ́r kùb ɓa túùmnɨ nùb Sòdóòm ɓa dùnɨ cə̀k á, kí woò ɨ́ ɓa ndóòŋnɨ.»

Gonáam yɨ́ moò kwànɨ ùwí

(Góòmɓwê Lk 10.21-22)

(25) Ɓwâ kɨ́ á Yésù ya yóŋ Mèín, ŋgə́ ɨ́ tà : «Tá, wu nò du Kéké ɓɨɨr ɓe ɗɔ̀bí, mɨ sáktií wu àm wu ya yokna nùb kɨ̀cáblì ɓe nùb ɗɨŋhí̧ nɨ́ɨ́b wu ya túumna mucutɨ́bí rè. (26) I̧i̧ Tá, á mè u̧nè. Àm wu ya ɗú dù u̧nèé á.
(27) «Tá moò yi ɨ́ naɓa mɨ nɨ́ɨ́b lâs lu, nò ɗəŋhȩ muní nɨ ɗàà, sé Tá. Nò kù ɗəəŋce Táà nɨ ɗàà, sé Mwin, ɓe nùb Mwin ɗú ɗə̀ŋhɨ̀ Táà.
(28) «Nyí lâs, nyí nùb du ɓe ha̧á̧ lúhîn ŋgwéné, nyí nùb du yenné, gonáam yɨ́ moò, mɨ ɓa nyí nànɨ ùwí á. (29) Ə́əmnáam ɓíhɨ̀b moò, nyí a ə́ə̀mɓwê mɨ dù tá tɔ̀hí nyínè. Ɓetí mɨ á mɨ kerîn, sum móò á cè gurîn. U̧ á nyí ɓa kwànɨ ùwí ɗóhe ɓe nyínè. (30) Ɓíhɨ̀b moò bɨ tamnì ɗàà, ha̧á̧ kɨ́ á cè nɨ́ wáŋnîn.»