Káí Kicabli est un espace d'archive numérique retraçant les interconnexions familiales, culturelles et linguistiques du peuple Vútè du Cameroun et sa diaspora. Cette initiative est mise en place dans un but de recherche, d'archive et d'éducation conçu par et pour le peuple vútè aussi connu sous le nom de wute ou Babouté.
Cet espace est ouvert à toute personne, association, organisme qui souhaite collaborer afin d’en faire une véritable « bibliothèque numérique ».
Pour écrire, modifier et participer à la construction de cet espace il vous suffit de créer un compte ou nous contacter au mail vitib@proton.me. Nous privilégions des collaborations et des participations de personnes vútès, mais sommes ouvert·es à toutes personnes détentrices d'un savoir allant dans le sens de cette recherche.
Le projet Káí Kicabli, géré par l’association ii-média est une initiative culturelle camerounaise. L’objectif de ce regroupement est d’archiver numériquement des savoirs culturels, linguistiques et historiques liés à l’histoire « vuté » du Cameroun, d’Afrique et sa diaposra. Motivée par des valeurs décoloniales, cette initiative tente de s’autonomiser à travers la création de ce wiki. Cet exemple pourra s’étendre à d’autres ethnies camerounaises et ses diasporas.
Káí Kicabli est un projet porté par le groupe “íígraph. La première mission a été réalisé par l'équipe Túúŋ Taàm :
Ce projet se poursuit par les efforts des Membres du groupe ii-graph
Webdesign et coding : Mbaah Laurent Simba
Nombre de pages : 342
Modifié le 09 December 2025 - 23:33
(Góòmɓwê Mk 14.1-2; Lk 22.1-2; Jŋ 11.45-53)
(1) Ɓwâ Yésù ya cáŋhȩ tɔ̀hí, ŋgə́ ɨ́ tànà nɨ̀fuùb noò ɨnè : (2)«Nyí ɗəəŋtɨ́ jùrúb Páskàà metɨ́ mwáín jíì bɨrɨ́b, kùb ɓa bìnɨ Mwin Nɨ̀rì àm kpáaŋwú ŋgə́ bɨ̧̀ɨ̧́ á.» (3) Kí á mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe kɨ̀jííb ya ɓáhe Kàyíìf hamnin, Kàyîf kɨ́ yɨɨ́m nɨ̀gáŋ satɨgàà á, (4) Ŋgáb ɨ́ lê kúúr ɨ́nayâna vúm bɨ̀ Yésù yoó ɗà vúm a kwíhè ŋgə́. (5) Ŋgáb ɨ́ tà : «Nɨ ɗúwa nɨ́m bɨ̀ɗóòré ŋgə́ ɓwâ jùrúbí, duú u̧ ɗàà nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓa bɨ ə́tɨ̀wúnɨ ɓe nɨ́m á.»
(Góòmɓwê Mk 14.3-9; Jŋ 12.1-8)
(6) Yésù yaá Bètànî yɨ́ Sìmóòŋ, nɨ̀ŋgwá kù njɨ̀ɨ̀b noò yi sutɨré. (7) Á nɨ̀gwi kù yi ŋgɨɨso gín Yésùù ɓe njɨ́b kù kùb nyaŋhɨ ɓe sɨɨ kùb ɓé àlbâtɨ̀rè rɨ ŋgáré, làmɨ́ndà kùb du gùnnɨ ɓe mòné ceí yaá no ɗéé; ŋgə́ ɨ́ sɨ̀ìwúnà Yésù ŋgwéé, Yésù á cè cɔɔ̀ŋ. (8) Ɓwâ nɨ̀fuùb pə́ u̧nèé, ŋgáb ɨ́ ókɓà bɨ́ ɓáŋhîn cei, á ŋgáb ta : «Kúúŋ ɓáàŋ ŋge á rè ! (9) Tɨ á sàmàìn kùb sə́rɨ làmɨ́ndà kɨ́ mòné ví̧i̧, kùb a nà nùb tiri mwèìn kɨ́ ye !»
(10) Hȩ Yésù ɗəŋhȩ ɓè ŋgáb du nyìnnɨ u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb : «Nyí nacɨ nɨ̀gwi rè yəré ɓe ní ? Nɨ́m ŋgə́ ndɨŋ ɓe mɨ kɨ́ á nyɔ̧ɔ̧́ cei. (11) Ɓetí nyíne nùb tiri kwá dulɨ́ŋ bɨ́ tɨ́k, ɨ́dù kɨ́ moò, nɨ́me nyí tɨ̀ nɨ ɓwâ lâs dù. (12) Hȩ ŋgə́ sɨiwú làmɨ́ndà kɨ́ mo só rè, ŋgə́ ndɨŋ u̧ àm nyaaŋkɨ́na mɨ lêé sèrɨ̀nnè á. (13) Mɨ tana nyí àmɨɨr wááŋ á : yɨ́ lâs kùb kwá ta Kìn Nyɔ̧ɔ̧́ ɗɔ̀ɔ́b lè noò, kùb kwá átɨ nɨ́m nɨ̀gwi rè ndɨŋ kɨ́, kùb a lə́əmcuce ŋgə́.»
(Góòmɓwê Mk 14.10-11; Lk 22.3-6)
(14) Nɨ̀mwi̧ kpáín nɨ̀fuùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè no, ɨ́r yi du Yúdàs Ìskàrìyôt lè ɨ́ gì pénɨ mvènnɨ́b nùb na satɨgàà, (15) ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ ŋgáb ɨnè : «Ní á nyí ɓa mɨ nànɨ ɓè mɨ gɔkkɨ́na nyí Yésùù ? » Kí á ŋgáb fain sure mònéè vɨríí ɨ́ cóóŋ, ŋgáb ɨ́ nà ŋgə́. (16) Yànɨ ɓwâ kɨ́, Yúdàs ɨ́ yà cábnɨ i̧ á ní fɨ́tɨ Yésù sə́rɨ̀kɨ́nɨ.
(Góòmɓwê Mk 14.12-21; Lk 22.7-14, 21-23; Jŋ 13.21-30)
(17) Ye yàyɨ̀rí jùrúb kùb taŋ bɨ̀rê mvùùŋ no ɗàwáá á nɨ̀fuùb go fɔ́nɨ Yésù : «Ŋga á wu ɗú nɨ́m sìnà wu cɔŋ Páskà ?» (18) Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Gɨnáam kwé yɨ́ nò kù, nyí a tànà ŋgə́ : ‹Tá tɔ̀hí taá ɨnè : Ye móò sattɨ́, wo yó á mɨ du tàŋnɨ cɔŋ Páskàà nɨ́me nɨ̀fuùb moò.› » (19) Nɨ̀fuùb ɨ́ ndɨ̀ŋhácè nɨ́m Yésù ya ta ŋgáb ndɨ̀ŋte. Ŋgáb ɨ́ sì cɔŋ Páskàà kɨ́.
(20) Ɓwâ lɨ́tɔ̧ ya kerɨré, Yésù ɨ́ dùrê cɔɔ̀ŋ ɓe nɨ̀fuùb no cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè. (21) Ŋgáb á cè cɔɔ̀ŋ, á Yésù ta : «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nɨ̀vɨ́tè mwi̧ mvókín nyínè noò ɓa mɨ sə́rɨ̀nɨ á.» (22) Yəré ɨ́ bɨ̀ɓà nɨ́ nɨ̀fuùb ɓe nyindí kɨ́, kí á ŋgáb yaré ŋgə́ fɔ́nɨ tùré tùré ɨnè: «Kéké, nò kɨ́ ɓa nɨ dùnɨ mɨ kèè ?» (23) Yésù ɨ́ pìhè : «Nò nɨ́me ŋgə́ tɨ həllə́ɓáhe kɨr mwi̧í̧ ɗàrɨ́ ɨ́ ɓa mɨ sə́rɨ̀nɨ ru. (24) Mwin Nɨ̀rì ɓa kúnɨ ɗóhîn ɓe nɨ́m káàtà Mèèín yi ta ɓe ɨ́r ŋgéé á; ɨ́dù jábɨ́r á ɓe nò ɓa sə́rɨ̀nɨ Mwin Nɨ̀rì kɨ́ ! Ɓe ɨ́r ŋgə́ ndɨ̀ŋ u̧nèé, kùb kè ya du bɨ́ ŋgə́ fèìnɓàcê ! » (25) Yúdàs nò yi ɓa ŋgə́ sə́rɨ̀niì ɨ́ gàm nyindí, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ : «Tá tɔ̀hí, nò kɨ́ ɓa nɨ dùnɨ mɨ kèè ? » Yésù ɨ́ tà : « Á hȩ wu ta kɨ́.»
(Góòmɓwê Mk 14.22-26; Lk 22.15-20; 1 Kò 11.23-25)
(26) Hȩ ŋgáb ya du cɔɔ̀ŋ, Yésù ɨ́ â bɨ̀rê. Ŋgə́ ɨ́ sáktè Mèín, ŋgə́ ɨ́ kùm, ɗà ŋgə́ ɨ́ nà nɨ̀fuùb noò, ŋgə́ a tace : « Gamnáam nyí a tàŋ, nɨ́m ndè síí móò á.» (27) Cùr kɨ́ no, ŋgə́ ɨ́ â tob súmé, ŋgə́ ɨ́ sáktè Mèín, ŋgə́ ɨ́ nà ŋgáb ŋgə́ a tace : «Meináam nyí lâs, (28) ɓetí nɨ́m ndè tɨ́m moò á. Tɨ́m kɨ́ sú túùmnɨ jin nyàáŋ heé Mèín kwéí ɓe nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧, àm ákîí cum ŋgábè á. (29) Mɨ tanaɓa nyí wááŋ á: Yànɨ ɗàrò, mɨ tɨ̀ mɨ súm mèìcɨ̀r há̧á̧ hȩ nɨ́me nyí kwá meicu súm heé haam Tá moò no kwe.» (30) Ŋgáb ɨ́ sòŋ wààì ŋgáb kúmnɨ Mèín ɓe kíí. Cùr kɨ́ no, ŋgáb ɨ́ gì ɓe Òlìvíyéè ya wɨ́ínɨ.
(Góòmɓwê Mk 14.27-31; Lk 22.31-34; Jŋ 13.36-38)
(31) Kí á Yésù ya tana nɨ̀fuùb noò ɨnè : «Sɨ́mnɨ̀r mwánnè no, nyí lâs nyí ɓa mɨ lumbɨ́kkɨ́sònɨ á, ɓetí á tɨín káàtà Mèèín no ɨnè : ‹Mɨ ɓa kwíìkɨ́nɨ nò gə́tɨ jírɨ́bí á, ɗà jírɨ́b a njàkî lâs.› (32) Ɨ́dù, kɨ́ moò, ɓwâ mɨ ɓa sə̀ə̀mcùhó̧nɨ sèrɨ̀nnè, mɨ ɓa gìnɨ nyí móŋnɨ ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè no á.» (33) Píyéèr ɨ́ gàm nyindí, ŋgə́ ɨ́ tànà Yésù : « Nùb lâs tií lumbɨ́kkɨ́sogií wu, kɨ́ moò, mɨ tɨ̀ mɨ u̧ ndɨ̀ŋɓwêwá.» (34) Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgə́ : « Mɨ tanaɓa wu àmɨɨr wááŋ á; sɨ́mnɨ̀r mwánnè no ɓà, cein tíí gònɨ tóŋnɨ rɨ, wu tacií há̧á̧ gwì taarɨ́b ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwá á.» (35) Píyéèr ɨ́ tànà ŋgə́ : «Tàgɨ̀ nɨ́me wu kú cúk, sàmàìn mɨ tahó̧ɓa mo ɓɔ̧ɔ̧ mɨ wu ɗə̀ə̀ŋwáá ɗàà.» Á nɨ̀fuùb kù rè tàɓwê nɨ́m mwi̧ kɨ́.
(Góòmɓwê Mk 14.32-42; Lk 22.39-46)
(36) Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ féìn yɨ́ kùb du ɓénɨ Gètsémànè rɨ. Ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè : «Móŋkɨ́náye mɨ ɓè, mɨ gɨ̀sòyè péín ndɨ Mèín yóŋnɨ.» (37) Ŋgə́ ɨ́ gɨ̀ndôŋ ɓe Píyéèr ɨ́ munɨ́b Sèbèdéè bɨrɨ́b lâs. Yəré yíìnɨ́mí ɓe vùù ɨ́ yàrê ŋgə́ bìnɨ. (38) Ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb : «Mɨ á ɓe yíìnɨ́m njɔ̧̀ hȩ mɨ ɓa kúnɨ; móŋkɨ́ná mɨ ɓè, nyí a dùɓwê jáŋ ɓe mɨ.» (39) Ŋgə́ ɨ́ gɨ̀sò tíí ŋgób, ŋgə́ ɨ́ gùsê ɗàá fúhîn, ŋgə́ ɨ́ yôŋ Mèín ɨnè : «Yée bɨ̀bá, ɓè tob yíìnɨ́mí rè tɨ fɨ́tɨye mɨ pèìnndóŋniì naa ! Ɨ́dù nɨ́m kɨ́ nɨ hȩ mɨ ɗúré ndɨ̀ŋ, ndɨ̀ŋhá hȩ wu nɨ̀mɨr wu ɗúré.» (40) Kí á ŋgə́ cuwogi péín nɨ̀fuùb taarɨ́b lè. Ŋgə́ ɨ́ kwà nɨ́ ŋgáb wumí. Ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ Píyéèr : «Kí du sàmàìn nyí duhó̧háce jáŋ ɓe mɨ mvókín ti ŋgób ɗàwá hàye ? (41) Dunáam jáŋ, nyí a yôŋ Mèín àm kɨhɨr tɨ̀ kwa nyínè. Njɔ̧̀ nɨ̀vɨ́tèé á ɗúnɨ ndɨ̀ŋnɨ nyɔ̧ɔ̧́, ɨ́dù síí nóò á nɨ ɓe mɨ̀góòsɨ́m.»
(42) Ŋgə́ ɨ́ gɨ̀cùgwà kɨ́ gwì bɨrɨ́bí yóŋnɨ Mèín, ŋgə́ ɨ́ tà : «Yée bɨ̀bá, du nɨ́ sàmàìn tob yíìnɨ́mí rè ndóŋ nɨ́ mɨ ya u̧ ɗàwáá, nɨ́m wu ɗúré ndɨ̀ŋbɨ̂ŋtɨ ! » (43) Ŋgə́ ɨ́ cùwò, ŋgə́ ɨ́ kwàcùhâ nɨ́ ŋgáb wumí, ya nɨ́ sàmàìn ŋgáb jíiɓa dùnɨ jááŋ ɗàà. (44) Yésù ɨ́ mbɨ́kkɨ́sògwà ŋgáb, ŋgə́ ɨ́ gɨ̀cùhâ Mèín yóŋnɨ kɨ́ gwì taarɨ́bí, ŋgə́ a tace nɨ́m mwi̧ kɨ́. (45) Á ŋgə́ gaincuwo nɨ̀fuùb noò, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb : «Nyí á háyè ùwèènɨ nyí a gwínce wum à ? Pə́náye ɓwâ du ɗúnɨ kùb sə́rɨ̀sòkɨ́nà cɨcóòm Mwin Nɨ̀rì ŋgóobtɨ́. (46) Éíwúnáam còóm! Nɨ́m gɨ̀náa ! Pə́náye, nò sə́rɨ mé féínwotɨ́ ! »
(Góòmɓwê Mk 14.43-50; Lk 22.47-53; Jŋ 18.3-12)
(47) Yésù á cè nyìnkɨ́nɨ, á Yúdàs, nɨ̀mwi̧ kpáín nɨ̀fuùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè féínwo; ɓe kùŋkùŋ kàm nɨ̀vɨ́tɨ̀bì cùrì, jì̧í̧ ɓe ŋgɨ́ɨ̀ŋ ŋgáré ŋgáré. Mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe kɨ̀jííb ti̧né ya tómwo ŋgáb lu. (48) Yúdàs nò ya du sə́rɨ̀nɨ Yésùù ya takɨ́natɨ́ kúùŋ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì nɨ́m ŋgə́ ɓa ndɨ̀ŋnɨ ɗà ŋgáb a ɗə̀ŋhȩ̀ Yésùù. Ŋgə́ yi taá ɨnè : «Nò nyí pə́ mɨ ɓa kùùkɨ́nɨ rɨ, nò nyí má kɨ́ á, bɨnáam ŋgə́.» (49) Ɓè mu̧u̧, Yúdàs ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀sò gín Yésùù, ɗà ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́ : «Tá tɔ̀hí, mɨ nyindií wu ! » Ɗà ŋgə́ ɨ́ kùùkî Yésù. (50) Yésù ɨ́ tànà ŋgə́ : «Ɓwàjìrí moò, nɨ́m wu go ndɨ̀ŋniì, ndɨŋkɨ́cɨm.» Á nùb kù rè ya ŋgɨɨso gín Yésùù, ŋgáb ɨ́ ɓáàrê ŋgə́ ya. Ŋgáb ɨ́ bì ŋgə́. (51) Nò mwi̧ mvókín nùb ya du ɓe Yésùù ɨ́ ɗàmhô̧ jì̧í̧ nóò mbȩ́ȩ́, ŋgə́ ɨ́ téínkî nò ə́ré nɨ̀gáŋ satɨgàà tó. (52) Kí á Yésù ya tana ŋgə́ ɨnè: «Kɨ́kcurə́əm jì̧í̧ wóò mbȩ́ȩ́, ɓetí, nùb lâs kwíhe ɓe jì̧ní kwá ndukɓwéece ɓe jì̧í̧. (53) Wu ɗə̀ə̀ŋwá tɨ á nyòm mɨ ɓé Tá moò ŋgə́ kpɔ́k mɨ, ɗàrò mu̧u̧ ŋgə́ a tómwònàɓà mɨ kúùŋ dùgallɨbi noò cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b aŋhîn à ? (54) Ɨ́dù mɨ ɨ́ ndɨ̀ŋ u̧, i̧ á nyindí du tɨín káàtà Mèèín noò ɓace fó̧nɨ hàrák ? Ɓetí á tɨín ɨnayâna nɨ́m kɨ́ ndɨ̀ŋ u̧.»
(55) Kí á Yésù tana nùb yi go ŋgə́ bìnɨ kɨ́ ɨnè : «Ɓe ɨ́r nyí bɨ̀ me, tɨ á nyí ɗúnàyènɨ jì̧í̧ ɓe ŋgɨ́ɨ̀ŋ hȩ kùb gɨce bìnɨ ŋgàyɨ́r à ? Ye lâs mɨ yaá du̧ú̧ Dúú Jíri Mèèín no mɨ a tɔɔce, nyí mɨ bɨ̀wá. (56) Ɨ́dù, nɨ́m kɨ́ ndɨŋ u̧ àm nɨ́ɨ́b tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín ya tɨnndé káàtà Mèèín noò a fô̧ hàráá á.» Ɓwâ kɨ́ á nɨ̀fuùb lâs ya lumbɨ́kkɨ́so Yésù.
(Góòmɓwê Mk 14.53-65; Lk 22.54-55, 63-71; Jŋ 18.13-14, 19-24)
(57) Nùb ya bɨ Yésù rè ɨ́ gè ŋgə́ Kàyîf nɨ̀gáŋ satɨgàà tíí, yá nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe kɨ̀jííb ti̧né ya du ɓáhɨ́nne. (58) Píyéèr ɨ́ yà tùsònɨ Yésù ŋgə́ a ə́əŋsoce cóo, há̧á̧ nɨ̀gáŋ satɨgàà hamnin. Ŋgə́ ɨ́ lə́sò ku. Ŋgə́ ɨ́ dùrê ɓe nùb ə́ré hamnin kwe, pénɨ nɨ́m ɓa ndóŋniì.
(59) Mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe nùb ɓáhɨ́r ŋgwìn jírií lâs yaá máhánɨ nyindí kù vúm téínwú Yésù só ɗà vúm a kwíhè ŋgéé. (60) Ŋgáb ɨ́ dù bɨ́ nɨ́m kù kwàwá, dugɨ hȩ nùb kù ví̧i̧ ya ə́ŋhȩ mɨ̀nám kàŋnì Yésù ya kwe. Cáŋhɨ̀rí á nɨ̀ŋgwáàb bɨrɨ́b kù gogɨ ə́ə̀ŋnɨ. (61) Ŋgáb ɨ́ tà: «Nɨ̀ŋgwá rè ya taá ɨnè : ‹Á sàmàìn mɨ ɓətɨkɨ́ Dúú Jíri Mèèín, mɨ a óŋcù jíì taarɨ́b.› » (62) Nɨ̀gáŋ satɨgàà ɨ́ éíwî còóm, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Wu wu wèìnɨ ɓɔ̧ ɗàwá à, àm nùb lè du wu só nyìnwúnɨ rè á cè i̧ ?» (63) Ɨ́dù Yésù ɨ́ dùɓà néín. Nɨ̀gáŋ satɨgàà ɨ́ tànàgwà ŋgə́ : «Ɓe ɨ́r Mèèín nò du jááŋ, tanaɓaye nɨ́m wááŋ, Mèsî, Mwin Mèèín ndè hà wu á ye ?» (64) Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè : «Á hȩ wu ta kɨ́. Ɨ́dù mɨ tanaɓa nyí wááŋ á: yànɨ ɗàrò, nyí ɓa pénɨ Mwin Nɨ̀rì ŋgáŋnɨ Mèèín ŋgáár lame á; Mèín nò du ɓe nyòme ndóŋ nyòm lâs. Nyí a pə́kwà ŋgə́ sónɨ ɓàk kù no ɓɨllin.» (65) Kí á nɨ̀gáŋ satɨgàà ya amkɨ́ júk nó sóò, ɗà ŋgə́ ɨ́ tà : «Ŋgə́ nyinɓáaŋha nɨ́ Mèèín só rè ye ! Nɨ́m ma mándóŋkwacɨ mɨ̀námé ɓe ní ! Nyí nɨ̀miib nyí ókhaá hȩ ŋgə́ ɗóhe síí ɓe Mèín ye ! (66) Nyí lə́əmce ɨna ?» Ŋgáb ɨ́ pìhè: «Àm bií ŋgə́, á ɗúnɨ ŋgə́ kútɨ.» (67) Ɗà ŋgáb ɨ́ njéèwû ŋgə́ cwàá tíí, ŋgáb a womɨce ŋgə́; nùb kù ɨ́ láhè ŋgə́ ɓɔ̧ɔ̧. (68) Ŋgáb a tace : «Wu nò du Mèsî rè, tanam nɨ́m, mvókín nɨ́mè no na ɨ́ wom wu !»
(Góòmɓwê Mk 14.66-72; Lk 22.56-62; Jŋ 18.15-18, 25-27)
(69) Píyéèr yaá lúu du̧ú̧, hamnin ku. Nɨ̀gwi ə́ré nɨ̀gáŋ satɨgàà ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀sò gín nóò, ŋgə́ ɨ́ tà : «Wu rè, wu tɨ á ɓwê ɓe Yésù nò Gàlìléè.» (70) Ɨ́dù ŋgə́ ɨ́ càmɓà Yésù nɨ̀vɨ́tɨ̀bì tíí, ɗà ŋgə́ ɨ́ tà : «Mɨ mɨ ɗə̀ə̀ŋwá nɨ́m wu ɗú tànɨ kɨ́.» (71) Ɗà ŋgə́ ɨ́ gàìncùgè ɓɔ̧ hamni. Nɨ̀gwi ə́ré kù ɨ́ pə́gwàhâ nɨ́ ŋgə́, ŋgə́ ɨ́ ɓê nùb ya du ɓèé, ŋgə́ ɨ́ tà : «Nɨ̀ŋgwá rè tɨ á ɓe Yésù nò Nàsàréèt.» (72) Píyéèr ɨ́ càmkwàhâ ŋgə́, ŋgə́ ɨ́ ta : «Ɓe ɨ́r Mèèín, mɨ nɨ̀ŋgwá kɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá.»
(73) Cùr kɨ́ no ŋgób, nùb ya du ɓèé ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀sò gín Píyéèr, ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ : «Á mè ɓà àmɨɨr, wu nò ŋgéé kpánéné á mè, nɨ́m ɗəəŋ wu kúu nyindíí woò ya á.» (74) Píyéèr ɨ́ tà : «Mèín káí mɨ, ɓè mɨ téín kàŋnì. Ɓe tàá àmɨrìí, mɨ mɨ nɨ̀ŋgwá kɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá!» Ɓè mu̧u̧, cene ɨ́ tôŋ. (75) Á Píyéèr lə́əmcu nɨ́m Yésù tɨ tana ŋgə́ ɨnayâna : «Cein tíí gònɨ tóŋnɨ rɨ, wu tacií há̧á̧ gwì taarɨ́b ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwá á» na rè. Ŋgə́ ɨ́ fô̧, ɗà ŋgə́ ɨ́ kɨ́íɓà nɨ́ cei.
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon ℗ 2015 Hosanna