Káí Kicabli est un espace d'archive numérique retraçant les interconnexions familiales, culturelles et linguistiques du peuple Vútè du Cameroun et sa diaspora. Cette initiative est mise en place dans un but de recherche, d'archive et d'éducation conçu par et pour le peuple vútè aussi connu sous le nom de wute ou Babouté.
Cet espace est ouvert à toute personne, association, organisme qui souhaite collaborer afin d’en faire une véritable « bibliothèque numérique ».
Pour écrire, modifier et participer à la construction de cet espace il vous suffit de créer un compte ou nous contacter au mail vitib@proton.me. Nous privilégions des collaborations et des participations de personnes vútès, mais sommes ouvert·es à toutes personnes détentrices d'un savoir allant dans le sens de cette recherche.
Le projet Káí Kicabli, géré par l’association ii-média est une initiative culturelle camerounaise. L’objectif de ce regroupement est d’archiver numériquement des savoirs culturels, linguistiques et historiques liés à l’histoire « vuté » du Cameroun, d’Afrique et sa diaposra. Motivée par des valeurs décoloniales, cette initiative tente de s’autonomiser à travers la création de ce wiki. Cet exemple pourra s’étendre à d’autres ethnies camerounaises et ses diasporas.
Káí Kicabli est un projet porté par le groupe “íígraph. La première mission a été réalisé par l'équipe Túúŋ Taàm :
Ce projet se poursuit par les efforts des Membres du groupe ii-graph
Webdesign et coding : Mbaah Laurent Simba
Nombre de pages : 342
Modifié le 09 December 2025 - 22:56
(Góòmɓwê Mk 13.1-2; Lk 21.5-6)
(1) Yésù ɨ́ fó̧cùhô̧ Dúú Jíri Mèèín. Hȩ ŋgə́ ya du gɨ̀séniì, nɨ̀fuùb noò ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀sò gín nóò ŋgə́ túùmnànyààŋnɨ hȩ kùb ya óŋ Dúú Jíri Mèèín. (2) Kí á Yésù ya gam nyindí, ŋgə́ ɨ́ tà : «Nyí pə́haá nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs ye ? Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nɨ́ɨ́b lè lâs ɓa lùùŋnɨ á. Sɨɨ kù mwi̧ kwá nɨ hò̧ kùùŋ ya kpɔklîn mè.»
(Góòmɓwê Mk 13.3-13; Lk 21.7-19)
(3) Yésù yaá ɗàá du̧ú̧ ɓe Òlìvíyéè ya. Nɨ̀fuùb noò ɨ́ gàìnsò ŋgə́ gə́nȩ̀ȩ́ ɗà ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè : «Tanam nɨ́m ɓwâ nɨ́ɨ́b kɨ́ kwá ndɨŋndé, lɨ̀m kwá túmnɨ ɨnayâna gòcùú wóò ɓe cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí á kə́sə́ə́.» (4) Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb : «Gə́tɨnáam, nò kù tɨ̀ mbáŋhɨ nɨ́ nyí ! (5) Ɓetí nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ kwá go ɓe ɨ́r moò ɗà ŋgáb a tà : ‹ mɨ Mèsî á ! › U̧nè á ŋgáb kwá mbáaŋɓa nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧. (6) Nyí ɓa ónɨ àám suu du kə́sə́ə́ ɓe péìn kɨ́b du cóo á. Nyí nɨ vùù ô. Ɗú nɨ́ɨ́b kɨ́ ndɨ̀ŋhá u̧ á. Ɨ́dù tɨ̀ nɨ cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí dùtàm. (7) Gbɨ̧̀ kwá leecu su ɓe kùùŋ, ɗà ti a gàìnɓwê kùùŋ su; mɨ̀yɨ́ ví̧i̧, ŋgàk ɓe jɨ̀hèé ɗɔ̀bí ɓa dùnɨ á. (8) Nɨ́ɨ́b kɨ́ kwá du hȩ yààr yíìnɨ́m fù̧ní.
(9) « U̧ á nɨ̀vɨ́tɨ̀b kwá bɨge nyí yɨ́ nùb ge tií túùmnɨ nyí jábɨ́r, ɓe àm kùb kwíhe nyínè. Gbààŋ lâs ɓa nyí ɓə̀ndɨ̀nɨ ɓe àm moò á. (10) Ɓwâ kɨ́, nùb kù ví̧i̧ kwá mbɨ́k ə́ə́m ; ŋgáb kwá sə́rɨcuɓa síí ɗà ɓi̧í̧ a lê mvókín ŋgábè no. (11) Tɨ́kɨ̀nɨ́b kàŋnì kù ví̧i̧ kwá goɓa mbáàŋtèènɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b. (12) Ndɨ̀ŋɓáàŋ ɓa dùɓà nɨ cei á ɗà ɗûnɨ́m nùb kù ví̧i̧ a kèrè. (13) Ɨ́dù nò kwá jíhɨ há̧á̧ cáŋhɨ̀rí, kwá ɓáí. (14) Kùb kwá ahɨ Kìn Nyɔ̧ɔ̧́ du ɓe ɨ́r Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín kɨ́ ɗɔ̀ɔ́b lè no bɨ̂ŋ, àm gbàŋ lâs a ô mɨ̀námé àm kíì. Ɓwâ kɨ́ á ɗɔ̀ɔ́b kwá cɔ̧́gi. »
(Góòmɓwê Mk 13.14-23; Lk 21.20-24)
(15) « ‹ Nɨ́m kùb du ɓə̀ndɨ̀niì› tɨ́kìn Mèèín Dàníyèl ya ta rɨ́, nyí kwá pə́ nɨ́m kɨ́ gònɨ gwɨ̀ì ɓáàŋ. Ŋgə́ kwá du yɨ́ sarîn. (Wu nò du fàìnnɨ àm ndèè, gə́tɨm, wu a óknyààŋɓà mîn.) (16) Àm kɨ́ á du ɗúnɨ, nùb kwá du ti Jùdéè lùùwú ɓəbì. (17) Nò kwá du ŋgwé dúhéé, ŋgə́ sénɨ ə́llénɨ, ŋgə́ nɨ yó lə́cùyè ánɨ nɨ́m ŋgə́ ge ŋgáréè. (18) Nò kwá duce mwa̧né nɨ no yó gɨ̀cùyè júk ndoŋnɨri ánɨ. (19) Jábɨ́r kwá du ɓe mámɓwii, ɓe nùb du munɨ́b mà̧à̧nɨ jíìb kɨ́ noò. (20) Yóŋnáam Mèín àm jíì nyínè lùhí tɨ̀ ɗóoré ɓwâ mbɨ̀ɨ̀ŋ, kɨ́ kù ye Sàbáà. (21) Ɓetí, jábɨ́r kwá duɓa ɓwâ kɨ́ cei, a ndôŋ kɨ́b ya ɗòŋ ndɨ̧̀ɨ̧́ yànɨ yàllì ɓwâ Mèín ya nyaŋhȩ ɗɔ̀bí há̧á̧ ɗàrò. Kùb kwá bɨ jábɨ́r kù ɗóhe ɓe kíí ɗɔ̀bín u̧ pə̂r. (22) Mèín ya dùyè jíìb kɨ́ mbə́ə̀mkɨ́wa naa, nò kù yè nɨ́ ɓáíwa. Ɨ́dù ŋgə́ ya mbə́əmkíí jíìb kɨ́ ɓe ɨ́r nùb ŋgə́ ya caré. (23) Nò kù ɨ́ tànà nyí: ‹Mèsî á hò̧ !› kɨ́ kù : ‹Ŋgə́ á péín ndɨ !› na, nyí nɨ àm kɨ́ ə́mnɨ̀r. (24) Ɓetí Mèsî bɨ kàŋnì ɓe tɨ́kɨ̀nɨ́b kàŋnì kwá go; ŋgáb a ndɨ̀ŋ lìím kàtɨ́b ɓe nɨ́ɨ́b sɨ̀sɨ̀rí, vúm yè tɨ̀ mbáaŋɓwéehá dugɨ nùb Mèín ya caré du bɨ́ sàmàìn kùb mbáaŋndé ɗàà rɨ kè. (25) Óknáɓà mîn! Mɨ takɨ́naɓacií nyí ɗàrɨ́ !
(26) «Nò kù ɨ́ tànà nyí : ‹ Pə́sonáye, ŋgə́ á ŋgwàì ndɨ̀ŋnì ! › nyí nɨ ku gɨ̀náháà. Kɨ́ kù kùb ɨ́ tànà nyí : ‹Ŋgə́ á dukɨ́ hò̧ yo̧ó̧ rè!› nyí nɨ àm kɨ́ ə́mnɨ̀r. (27) Hȩ mwa nyə́ŋhȩ̀ȩ́ nàhí du gàkɨ́nɨ ɗɔ̀ɔ́b bɨ̂ŋ ndɨ, u̧ á Mwin Nɨ̀rì kwá goɓwée, ɗà àm kɨ́ a gàkî ɗɔ̀ɔ́b lè bɨ̂ŋ. (28) Yɨ́ fín nyə̀mì səmndé, yɨ́ gbə́ ɓáaceré á ye.»
(Góòmɓwê Mk 13.24-27; Lk 21.25-28)
(29) «Cùr jábɨ́r jíìb kɨ́ noò, ɓè mu̧u̧ mvii kwá nɨ sáíncɨ̀r, ŋgə́ kwá du ndùúŋ; njumi a dù nɨ́ ɓə̀ə̀cɨ̀r; káŋyerɨ̀b kwá guusówo, ɗà nɨ́ɨ́b ɓɨllɨnne lâs a dù sumkí̧i̧. (30) Ɓwâ kɨ́ á Mwin Nɨ̀rì kwá túumgɨ síí ɓɨllin, ɗà gbàŋ ɗɔ̀bɨ́nné lâs a gbə̀kɓà kɨ́kɨ́í, ŋgáb a pê Mwin Nɨ̀rì gònɨ ɓàk kù ya ɓe nyòme lâs, ɓe mgbíí cúk. (31) Kùb kwá fɨ́í ŋgwàám jíri, ɗà ŋgə́ a tómtèè dùgallɨb Mèèín ŋgɨ̀ŋgɨ́ŋ ɗɔ̀bí no bɨ̂ŋ; ŋgáb kwá ɓáateewo nùb ŋgə́ ya caré, ndúkín ɗɔ̀bí no lâs.»
(Góòmɓwê Mk 13.28-31; Lk 21.29-33)
(32) «Óknáye túúm yɔ̀ sáá du nàniì : Nyí ɨ́ pê kehɨ́b fɨ̀ìn sɨ̀nnɨ, ɗà kɨ́b heé ɨ́ yà òndɨ̀cùhó̧nɨ, nyí ɗə̀ə̀ŋtɨ nà̧á̧ ma ŋgóobtɨ́ á. (33) U̧ á ɓwê ɓwâ nyí kwá pə́ nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs lɨ, ɗəəŋnáam Mwin Nɨ̀rì á cɨ̀ kə́sə́k, ŋgə́ ɓace nɨ́ féínmènɨ á. (34) Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á : nùb jíìb mwánnè ɓa péyènɨ nɨ́ɨ́b kɨ́ ndɨ̀ŋnɨ á, ŋgáb a kúcáàŋgì. (35) Ɓɨɨr ɓe ɗɔ̀ɔ́b ɓa bɨ cɔ̧́nɨ á, ɨ́dù nyindí móò tɨ̀ nɨ cɔ̧̂. »
(Góòmɓwê Mk 13.32-37; Lk 17.26-30, 34-36)
(36) « Ɨ́dù ye ɓe mvókín nɨ́m kɨ́ ɓa nó féínniì; dùgɨ̀ dùgallɨb Mèèín, dùgɨ̀ Mwin Mèèín, nò kù nɨ ɗə̀ə̀ŋwá; jɔ̀sé Tá, ŋgə́ mwi̧. (37) Nɨ́m ya ndɨŋ ɓwâ ya Nòwéè rɨ, tɨ̀ ndɨŋɓwée u̧ ɓwâ Mwin Nɨ̀rì kwá goré. (38) Kí du ɓwâ ya Nòwéè kɨ́, mbɨ̀ŋ kàm jíri ɓa nɨ yúknɨ, nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨ́ yà tàŋnɨ, ŋgáb a meice, ŋgáb a ɓuce gùúm, ŋgáb a nakɨ́ce mɨkóómɨb ŋgábè gùmní, há̧á̧ hȩ ye Nòwê lə́ Árɨ̀cə̀ noò ya go ɗóòniì.
(39) «Ŋgáb ya bɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá nɨ́m ya du gòniì há̧á̧ hȩ mbɨ̀ŋ kàm jíri ya go yúknɨ ɗà ŋgáb ɨ́ ndùkkî lâs. Ɓwâ Mwin Nɨ̀rì kwá goré, nɨ́m kɨ́ kwá ndɨŋɓwée u̧. (40) Nɨ̀ŋgwáàb bɨrɨ́b kwá du mwa̧á̧, kùb a hàìnhô̧ nɨ̀mwi̧, nɨ̀mwi̧ a mècê. (41) Nɨ̀gub bɨrɨ́b kwá du gwìí, kùb a hàìnhô̧ nɨ̀mwi̧, nɨ̀mwi̧ a mècê (42) Dukɨ́náam ɓwâ lâs jáŋ ɓetí nyí nɨ ɗə̀ə̀ŋwá ye Kéké nyínè kwá goré. (43) Óknáɓaye mîn: sàmàìn tá dúhéé mbɨ́k ŋgàyɨ́r lénɨ yó, ɓè ŋgə́ ɗəŋhȩ mvókín ŋgə́ ɓa ŋgə́ gònɨ yínɨ sɨ́mnɨ̀nné ɗàà, ŋgə́ ɓa dùkɨ́nɨ jáŋ á. (44) Ɓe àm kɨ́ á du ɗúnɨ nyí ɓwê, nyí dùkɨ́ nyaaŋkí̧i̧, ɓetí Mwin Nɨ̀rì ɓa gònɨ ɓwâ nyí du ŋgə́ móŋkɨ́nɨ ɗàwáá á.»
(Góòmɓwê Lk 12.41-48)
(45) «Na ɨ́ du nò ə́ré jɨ̧ɨ̧́ duɓwéhe ɓe kɨ̀cáblì? Duha nò tá no ə́ré narékɨ́so ŋgə́ ə́r gə́tèé nùb ə́ré kù, àm na ŋgáb cɔŋ ɓè ɓwâ cɔɔ̀ŋ ɗóoré á ye ! (46) Mɨ̀tù á ɓe nò ə́ré kɨ́ ɓè tá no ə́ré féíncuwo, ŋgə́ ɨ́ kwà ŋgə́ ə́r kɨ́ ə́nniì. (47) Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: tá ə́ré kɨ́ kwá ɗoblé ŋgə́ ə́r gə́tèé njɔdì noò ŋgáré. (48) Ɨ́dù, nò kɨ́ ɨ́ dù nɨ́ nò ə́ré ɓáŋhîn, ŋgə́ ɓa lə́ə̀mnɨ á, ŋgə́ a tà: ‹Tá mo ə́ré tɨ̀ nɨ gòkɔ́ɔ̀wá›, (49) ŋgə́ a yàrê kùb no ə́ré jɨ̀mnɨ, ŋgə́ a taŋce, ŋgə́ a meice ɓe mbirúúb. (50) Tá ə́ré ɓa nɨ féínwònɨ ye nò ə́ré tɨ du nɨ́ ŋgə́ móŋkɨ́nɨ ɗàwá, ɓwâ ŋgə́ duce nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwáá á. (51) Ŋgə́ ɓa jóktɨ̀ɓànɨ nò ə́ré rè cei á, ŋgə́ a ndɨ̀ŋ nò kɨ́ pə́ɓwê jábɨ́r mwi̧ nùb ə́ré jɨ̧ ɗàwáá ɓa péniì. Ɓè á ŋgə́ kwá gbək kɨ́ɨ́ŋ ŋgə́ a ŋgáíce nyíín.»
© 2007 Alliance Biblique du Cameroun, B.P. 1133, Cameroon ℗ 2015 Hosanna